Jan Švankmajer je český výtvarník, filmový režisér, animátor, spisovatel a dramatik. Je čelným představitelem pozdního českého surrealismu. Jeho tvůrčí vývoj předurčily středoškolská studia v letech 1950–1954 ve scénickém oddělení Vyšší školy uměleckého průmyslu a vysokoškolské studium v letech 1954–1958 na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (obor loutkářské scénografie a režie). 

V roce 1962 vystavil Jan Švankmajer své kresby v Semaforu a Vlastimil Beneš spolu se Zbyňkem Sekalem, kteří výstavu navštívili, ho přizvali do skupiny Máj. Zúčastnil se čtvrté výstavy Skupiny Máj v Poděbradech, která byla po třech dnech zakázána a poté se členy skupiny vystavoval až do konce 60. let. V roce 1970 se Jan Švankmajer setkal s Vratislavem Effenbergem a spolu s manželkou Evou Švankmajerovou se stali členy Surrealistické skupiny v Československu. Je předsedou redakční rady revue Analogon. 

Jan Švankmajer získal za svou filmovou tvorbu četná ocenění - za film Možnosti dialogu v roce 1983 cenu Zlatý medvěd na Berlinale, film Otesánek získal Českého lva za nejlepší film (2001), na filmovém festivalu Karlovy Vary roku 2009 obdržel Jan Švankmajer Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii.